Alghúl
Odolnosti: Imunita voči väčšine jedov a veľká odolnosť voči zrazeniu k zemi.
Taktika: Snažia sa zraziť svoje obete k zemi a zožrať ich zaživa
Zraniteľnosť: Citlivosť na striebro (strieborný meč)
Odporúčaný štýl boja: Silný
Alchýmia: Mŕtvolný jed, biely ocot, alhghúly morek
Ako alghúlovia sa označujú tí z ghúlov, ktorí požierajú mršiny dlhé roky, až ich nakoniec chuť na ľudské mäso doženie k útokom na živých a k snahe požierať mäso ešte teplé. Tieto stvorenia sa vyskytujú v kryptách a na bojiskách po skončení bitiek, pričom ich často sprevádzajú i obyčajní ghúlovia. Prostí ľudia medzi týmito mrchožrútmi ťažko uvidia nejaký rozdiel, zaklínači ale dobre vedia, že alghúl je omnoho agresívnejší a nebezpečnejší protivík.
Archeospora
Odolnosti: Křivda a zlo páchané těmi nejhoršími výtržníky a zlosyny udělalo z Archespory velice odolnou příšeru. Je immuní na efekty podmaňující mysl, jako je strach, omráčení, či znamení Axie, taktéž necítí bolest a je zcela odolná vůči otravě, oslepení, dokonce i krvácení a povalení.
Zranitelnost: Slabina Archespor je však oheň, proto je vhodné používat především znamení Igni v kombinaci se stříbrným mečem na který je taktéž náchylná.
Taktika: Mezi hlavní útok archespor patří vystřelování trnů napuštěných smrtelným jedem.
Alchymie: Míza archespor a spóry.
Představte si zločin tak odporný a hnusný, že kromě předvídatelného zděšení a vyvolání hrůzy u lidí, znepokojuje i samotné bohy. Tak odporný zločin a silně působící moc vůle dokáže provést zakletí, které je příčinou vzniku Archespor, bestie odporná jako samotné zlo z něhož vznikla, která agresivně útočí na všechny bytosti bez ohledu na jejich povahu dokud se zcela nepomstí.
Bloedzuiger
Odolnosti: Bloedzuiger je odolný vůči jakémukoliv otrávení a taktéž disponuje mírnější odolností vůči omráčení.
Zranitelnost: Bloedzuiger je zranitelný ohněm a citlivý na stříbro, v deníku se doporučuje silný styl boje.
Taktika: Pohybuje se plazivým pohybem. Při smrti exploduje a všechno kolem sebe pohltí kyselinovým mrakem, je proto dobré zranit tuto potvoru na menší počet životů a poté ji z bezpečné vzdálenosti dorazit znamením Igni. Při útoku více Bloedzuigerů najednou se doporučuje skupinový styl, avšak nikdy neopomínejte výbuchy. Tyto jedové výbuchy mohou nejen zranit Geralta, ale taktéž i jeho protivníky, v bažinách například velice dotěrné topivce.
Alchymie: Lymfa zrůdnosti, Albarovy krystaly, krev bloedzuigera
Tato na první pohled velice legrační příšera zanechává snad každého vesničana Na Blatech po nocích klepat se strachem a to především kvůli svému ne o moc méně úsměvnému trávícímu cyklu, kdy vypouští trávící šťávy a kyseliny ještě na živé oběti z jejichž rozleptaných vnitřností si udělá – alespoň pro ni – velice chutný pokrm.
Bruxa
Odolnosti: Jako ostatní příšery je bruxa odolná na ocel, odolná je i vůči strachu a omráčení.
Zranitelnost: Velice citlivá na stříbro, existuje i speciální potěr na měče, který zvýší zranění působené těmto příšerám.
Taktika: Útočí nečekaně ve snaze zmást svou obět, srazit jí na zem a vysát její krev.
Alchymie: Lymfa zrůdnosti, krev bruxy a Naezanská sůl
Často se říká, že žíznivé Bruxy po nocích loví a svádějí mladé muže, kterým poté vysají krev. Tento druh upíra se ve tmě pohybuje velice potichu z důvodu náhlého přepadení nešťastné oběti. Bruxy mohou nabýt formy překrásných dívek, jež leckterý jinoch mylně považuje za vodní nymfy, jejich dlouhé zuby a ničím neomezená krvežíznivost je však vždy zradí.
Fleder
Odolnosti: Fledeři jsou zcela immuní vůči útokům a kouzlům způsobující strach a omráčení.
Zranitelnost: Velice citlivý na stříbro s možností použítí speciálního nátěru na meč – oleje proti upírům.
Taktika: Fledeři se snaží zmanipulovat protivníka ze vzduchu podivním a podmaňujícím skřehotáním z jejich úst a poté ho vysát.
Alchymie: Lymfa zrůdnosti a blána z křídel.
Běžní lidé žijí v doměnce, že fledeři jsou zesnulí pohané, kteří se proměnili ve vampíra a povstali z hrobů s cílem útočení na spící lidskou kořist a vysátím její krve. Rolníci tvrdí, že člověk, který je pokousán flederem se taktéž promění ve fledera. Toto tvrzení je samozřejmě nesmysl.
Utopenec
Výskyt: Utopence nejčastěji potkáte na březích řek a rybníků v nočních či pozdních hodinách.
Odolnosti: Utopenec je immuní vůči krvácení, otrávení a taktéž oslepení a strachu,nelze jej omráčit ani očarovat znamením Axie.
Zranitelnost: Utopenci jsou zranitelní stříbrem a velice snadno se dají srazit k zemi, například znamením Aard. Nejefektivnější styl proti utopencům je styl rychlý, protože má utopenec tendenci silným a pomalým úderům velice často uhýbat. Ve větším počtu této příšery se hodí použít skupinový styl.
Taktika: Utopenci jsou monstra, která ráda útočí na svou obět ve větším počtu.
Alchymie: Mrtvolný jed, ginatská kyselina a mozková tkáň utopence.
V utopence se proměnil každý zloduch, který skončil svůj život ve vodě. Po utonutí či vhození mrtvoly do vody mělo za příčinu proměny člověka v utopence jeho zlá povaha.
Wyverna
Odolnosti: Je odolná vůči omráčení a veškerým pokusům o otrávení.
Zranitelnost: Wyverny jsou zranitelné stříbrem i s možností nátěru na meč pro větší zranění – olej proti ornithosaurům. Použitelný styl šermu proti wyvernám je styl silný, ranám ze stylu rychlého totiž hbytá wyverna téměř vždy uhne.
Taktika: Wyverny jsou hbyté a mazané snažící se svého protivníka srazit k zemi s přískokem ke krku a otrávit jej.
Alchymie: Blána z křídla, jedové váčky, toxin.
Wyverny jsou poněkud nešťastně a velice často považovány za draky očima bláhových rolníku, kteří po jejich zahlédnutí panikaří ze strachu, že jim ,,wyverní drak" spálí domy a zahrady, rozsápe ovce a odnese mladé panny. Je sice pravda, že wyverny ovcemi neprohrdnou, ale v jejich hrdlech se žádné zdroje plamenů neskrývají a do pustošení a ničení mají též daleko, panny jsou jim ukradené úplně.
Požíračka
Výskyt: Požíračka se řadí k mrchožroutům a žije poblíž obydlených lidských sídel v jeskyních a ruinách.
Odolnosti: Požíračka je odolná vůči obvyklým jedům a zřídkakdy se vám povede tuto příšeru srazit k zemi.
Zranitelnost: Citlivá na stříbro a na olej vůči mrchožroutům.
Taktika: Jako většina mrchožroutů i požíračka se vás bude pokoušet svalit na zem a poté vás sníst zaživa.
Alchymie: Stínový prach, Albarovy krystaly a zuby požíračky.
Lidmi z vesnice jsou požíračky často považovány za noční vědmy, čarodějnice, protože i ony jsou na první pohled staré a ošklivé ženy navíc velice zlostné a zlomyslné po vzoru již jmenovaných ,,kolegyň". Požíračky si pochutnají na lidském mase, sice jsou schopny pozřít obyčejnou mršinu, ale teplému lidskému masu se zkrátka nic nevyrovná. Rády loví až po soumraku a sem tam se spojí do tlup, které vesničané nazývají sabaty. Jejich zálibou je kruté mučení oběti, avšak vězte, že na tvrzeních ohledně létání na koštěti není ani zrnko pravdy.
Kikimoří dělnice
Výskyt: Kvůli potravě jsou kikimoří dělnice často nuceny opustit svou kolonii a to na velice dalekou vzdálenost. Od třetí kapitoly se s nimi v Blatech potkáte téměř na každém kroku. Dále jsou k nalezení ve starých opuštěných dolech.
Odolnosti: Kikimoří dělnice jsou zcela immuní vůči krvácení a oslepení.
Zranitelnost: Jsou citlivé na stříbro a stejně tak i na olej proti insektoidům, dělnice se navíc dají snadno povalit.
Taktika: I přesto, že jsou slepé dobře cítí otřesy a pachy. Plivají kyselinu a s ostatními kikimorami komunikují pomocí čichu.
Alchymie: Dýchací trubice, pařít kikimory a toxin.
Úryvek z díla Zázračný svět insektoidů napsané Mistrem Dorgerayem:
Kikimory jsou urážkou bohů, těmi nejodpornějšími stvůrami, které kdy kráčeli po zemi. Nejenže jsou mimořádně odporné, ale i ty nejmenší z nich, dělnice, dokáží být velmi nebezpečné. To ale mohou tvrdit pouze nedouci, lidé pověrčivý, zabednění a hloupí. Pravda je přece jiná! Kikimoří dělnice se málokdy objevují v okolí lidských sídel a i tehdy utočí pouze v případě, že jsou ohroženy. Copak existuje něco krásnějšího než kikimora, symbol pracovitosti, opatrnosti a univerzálnosti?
Gravier
Výskyt: Graveir se ukazuje všude, kde pro sebe může najít potravu. Preferuje především lidské mrtvoly, ale nos neohrne ani nad mršinou.
Odolnosti: Graveir je immuní vůči klasickému otrávení, taktéž se nedá srazit k zemi. Před fyzickým zraněním jej dobře chrání tvrdá vrstva kůže a silné svalstvo.
Zranitelnost: Graveiři jsou velice zranitelní stříbrem a ohněm, další zranění obdrží pokud si meč potřete olejem proti mrchožroutům, nejvýhodnější styl souboje proti graveirům je styl silný.
Taktika: Graveiři mají tendence svou obět srážet na zem, kde usilují o to, aby byla sežrána zaživa.
Alchymie: Mrtvolný jed, bílý ocet, kost graveira.
Nebýt války s Nilfgaardem graveira by znali jenom profesionální zabíječi a specialisté na monstra. Ostatní a prostí lidé jej stěží dokázali pojmenovat a mylně jej považovali za obyčejného ghúla. V dnešních dobách zná graveira i ten nejmenší jedinec a ti, kteří žijí poblíž nekropolí a starších bitevních polí přídávají k popisu nejednu nadýchanou historku o mordování tohoto hrozivého mrchožrouta.
Alpa
Výskyt: Alpy se skrývají v jeskyních, ruinách a opuštěných domech, vždy poblíž lidských domovů.
Odolnosti Jsou odolné vůči strachu i vůči všem pokusům o omráčení.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti upírům.
Taktika: Útočí ze zálohy, snaží se ovládnout mysl oběti a vysát jí krev.
Alchymie: Lymfa zrůdnosti a tesáky alpy.
O žádné jiné stvůře se nevypráví tolik mýtů a nekoluje tolik nepravdivých tvrzení, jako o alpě. Lidé tvrdí, že se upírka dokáže změnit v černého psa nebo jedovatou ropuchu. Pletou si ji se sukubou, připisují jí sexuální choutky a sklony ke svádění mladých mužů. Legendy popisují šarm a krásu alp, jejich krásný a svůdný hlas a také jejich znechucení pannami. Pravdou však je, že se tito upíři pohybují tiše a útočí ze zálohy. Jejich oběť se většinou nezmůže ani na překvapený výkřik.
Garkain
Výskyt: Garkainové jsou nižší upíři, jež lze nejčastěji potkat na hřbitovech nebo poblíž opuštěných budov, ve kterých hnízdí.
Odolnosti Jsou odolní vůči strachu a vzdorují všem pokusům o omráčení a omámení.
Zranitelnost: Jsou citliví na stříbro a olej proti upírům.
Taktika: Snaží se ovládnout mysl oběti a vysát jí krev.
Alchymie: Garkainovy sliny, blána z křídla a lymfa zrůdnosti.
Garkain, nejhrozivější z upírů, je ještě odpornější než ohyzdný fleder. Jako každý upír vysává krev, ale nepohrdne ani čerstvým masem či dokonce mršinou. Garkaini jsou někdy mylně považováni za chrliče, jelikož občas číhají na střechách budov, odkud se na své oběti spouští střemhlavým letem na blanitých křídlech.
Ghúl
Výskyt: Ghúly je možné potkat na bojištích, hřbitovech a opuštěných kryptách.
Odolnosti Ghúlové jsou imunní vůči obvyklým jedům.
Zranitelnost: Citlivý na stříbro a olej proti mrchožroutům; proti ghúlům je nejefektivnější silný styl, nejzkušenější zaklínači při boji se skupinou ghúlů používají styl skupinový.
Taktika: Pokud se jim podaří protivníka srazit k zemi, začnou ghúlové svého protivníka požírat zaživa.
Alchymie: Lymfa zrůdnosti, bílý ocet, ghúlí krev.
Tvrdí se, že ghúlové byli kdysi lidmi, kteří byli přinuceni jíst mršiny a po letech strávených v temných kryptách podlehli monstrózní změně. Věčný hlad ghúlů dokáže utišit pouze lidské maso, proto stvoření zabíjejí lidi a nesnědené pozůstatky nechávají ve výklencích svých krypt.
Nekrofág
Výskyt: Nekrofágové jsou vzácní; podobně jako ostatní mrchožrouti se i oni objevují na hřbitovech a bitevních polích.
Odolnosti Jsou imunní vůči obvyklým jedům, odolávají pokusům o sražení k zemi a nelze je omráčit.
Zranitelnost: Nekrofágové jsou citliví na stříbro a olej proti mrchožroutům.
Taktika: Snaží se oběť srazit k zemi a sežrat zaživa.
Alchymie: Čelist nekrofága a mrtvolný jed.
O ghúlech a graveirech již bylo napsáno mnoho, jelikož jsou to bytosti, se kterými se může setkat i obyčejný člověk, když se vydá do války nebo z nějakého důvodu navštíví hřbitov. Nekrofágové jsou velmi vzácní, ale když se objeví v nekropoli, převezmou nad ní kontrolu. Ghúlové k nim cítí respekt a skloní se před nimi.
Vetala
Výskyt: Podle legendy žije Vetala na hřbitově ve Wyzimě. Je to vysoce inteligentní bytost, před níž se všichni ostatní mrchožrouti sklánějí.
Odolnosti Imunní vůči obvyklým jedům a odolný vůči pokusům o sražení k zemi; hrubá kůže a silné svalstvo jej chrání před údery.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti mrchožroutům.
Taktika: Snaží se srazit oběť k zemi a sežrat zaživa.
Alchymie: Kost graveira, bílý ocet a mrtvolný jed.
Vetala je mýtické stvoření, výmysl prosťáčků. Pověsti o této nestvůře jsou typickým příkladem městské legendy, která jde od úst k ústům a s každým dalším vyprávěním nabírá další nesmysly. Podle prostých obyvatel Wyzimy je Vetala inteligentní ghúl, podle jiných je zase graveirem, který sídlí na místním hřbitově jako vládce mrchožroutů. Nejen že mluví lidskou řečí, ale má dokonce i vybrané chování. Říká se, že se živí pouze mrtvolami. Na živé prý útočí jen málokdy a i v takových případech se chová na mrchožrouta s nevídanou slušností.
Mutant - bestie
Výskyt: Bytosti vytvořené Salamandrou; experimenty F jsou nepovedení mutanti; vznikli jako odpadní produkt při snaze o vytvoření dokonalého mutanta.
Odolnosti Jako velmi zdraví a dobře vycvičení lidé.
Zranitelnost: Zranitelní běžným ocelovým mečem.
Taktika: Jsou rychlí a pohybliví, snaží se této výhody využít v boji s protivníkem. Je vhodné bojovat s nimi rychlým stylem.
Alchymie: Hypofýza, šlachy a zuby.
Vypadá to, že navržený způsob mutace je slepou uličkou. Výsledkem přeměny jsou bytosti rychlé, pohyblivé a agresivní, ale zbavené inteligence. Jsou blíže zvířatům než lidem. Pochopitelně to neznamená, že pro ně nenajdeme využití, právě naopak. Zjednodušené mutační procedury zajišťují, že můžeme vytvořit mnoho experimentů F, které budou ideální pro šíření chaosu a hrůzy.
Mutant
Výskyt: Bytosti vytvořené Salamandrou; experimenty S jsou nepovedení mutanti; vznikli jako odpadní produkt při snaze o vytvoření dokonalého mutanta.
Odolnosti Jako velmi zdraví a dobře vycvičení lidé.
Zranitelnost: Bojuje se s nimi ocelovým mečem.
Taktika: Jsou pomalí, ale silní, pletence svalů a tvrdá kůže je chrání před údery, vhodný způsob boje je silný styl.
Alchymie: Hypofýza a játra, mutagen.
Experiment S nás zklamal. Výsledkem je bestiální mutant nadlidské síly, vynikající hrozivou krutostí a nízkou inteligencí. Naštěstí byli naši mistrové spokojeni. V jejich plánech je místo i pro experiment S. Mám tedy pocit, že plány našich mistrů počítají právě s využitím takovýchto stvůr.
Mutant zabiják
Výskyt: Mutanti, vzniklí při experimentech se zaklínačskými recepturami a elixíry, věrně slouží Řádu planoucí růže a pomáhají úderným jednotkám v boji.
Odolnosti Necítí strach ani bolest; jsou odolní vůči znamení Axie; nelze je odzbrojit; odolní vůči přesnému zásahu, omráčení i sražení k zemi.
Zranitelnost: Zranitelní ocelovou zbraní.
Taktika: Tito tvorové jsou rychlí a pohybliví; jejich bojové schopnosti jsou stejné jako u úderníků, ale nejsou tak dobře pancéřovaní, používají přesné údery vyvolávající bolest.
Alchymie: Mutagen a hypofýza.
Naprostá oddanost, síla a odvaha - to jsou nejsilnější stránky větších bratří. Tyto ctnosti jsou k vítězství nezbytné, ale samy o sobě nestačí. Nesmíme zapomínat na základní lekce vojenského umění. Při tvorbě rytířských formací je třeba pamatovat na pomocné oddíly, takzvané auxílie, které armádě dodávají větší pružnost na bojišti.
Větší bratři
Výskyt: Mutanti, vzniklí při experimentech se zaklínačskými recepturami a elixíry, věrně slouží Řádu planoucí růže, kde vytvářejí úderné jednotky.
Odolnosti Necítí strach ani bolest; jsou odolní vůči znamení Axie; není možné je odzbrojit; odolní vůči sražení k zemi i ohlušení.
Zranitelnost: Zranitelní ocelovou zbraní.
Taktika: Pomalí, ale silně pancéřovaní a silní, výborně používají zbraně, jejich údery dokáží omráčit.
Alchymie: Mutagen a hypofýza.
S velkou pýchou musím prohlásit, že experiment byl zakončen naprostým úspěchem. Námi vytvořená rasa nadlidí více než splnila veškerá očekávání a Jakuba z Aldersbergu bezpochyby potěší. Spojení inteligence, vytrvalosti a brutální síly plně oddané Řádu planoucí růže představuje budoucnost světa.
Ohař
Výskyt: Tyto bestie jsou cvičeny a nasazovány do boje pod dozorem psovodů vybíraných mezi většími bratry. Jsou to opancéřovaní a neobyčejně vzteklí psi.
Odolnosti Imunita vůči strachu, odolnost vůči omráčení.
Zranitelnost: Jsou zranitelní ocelovým ostřím.
Taktika: Ohaře vedou mutovaní dozorci; bojují jako posila jiných formací.
Alchymie: Mutagen, játra a zuby.
V prvním sledu bádání jsme prováděli experimenty pouze na zvířatech. Po vytvoření mutovaného ohaře jsme nabyli jistoty, že receptury elixírů jsou správné a že až začneme s mutacemi lidí, získáme přesně takové výsledky, jaké chceme.
Bazilišek
Výskyt: Bazilišci si vybírají temná a vlhká místa, jakou jsou jeskyně nebo slepé větve kanalizace
Odolnosti Odolní vůči většině jedů; je těžké zbavit je vědomí.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti ornitosaurům
Taktika: Nejsilnější zbraní baziliška je jeho jed – jeden z nejsilnějších známých toxinů
Alchymie: Jedové váčky.
Prostí lidé označují baziliška za krále zerrikánských pustin a často si ho pletou s kuroliškem. Tvrdí, že tato bestie tak silně nenávidí vše živé, až sám její dech je jedovatý a při pohledu na ni každý zkamení. V bajkách je jediným způsobem boje s baziliškem zrcadlo: je nutné v něm zachytit hrozivý vzhled nestvůry a ukázat jí ho. Zaklínači však oponují, že když už někdo trvá na zrcadlu, tak je lepší použít nějaké velké a těžké a mlátit s ním baziliška hlava nehlava.
Kurolišek
Výskyt: Kurolišci hnízdí v jeskyních a v temných sklepeních.
Odolnosti Vysoká odolnost vůči jedům; je těžké zbavit je vědomí.
Zranitelnost: Kuroliškové jsou citliví na stříbro a olej proti ornitosaurům
Taktika: Snaží se protivníka zaskočit, udeřit ze zálohy a otrávit.
Alchymie: Oči a pírko kuroliška.
Kurolišek se rodí z vejce sneseného kohoutem, jenž s jinými kohouty obcoval. Po čtyřicet a čtyři dni na vejci sedí ropucha, kterou čerstvě vylíhlá bestie zhltne, jakmile se ze skořápky dostane ven. Kurolišek nenávidí vše na světě tak hrozně, že když se na někoho podívá, na místě ho promění v kámen. Stvůru může porazit pouze osoba smělá se zrcadlem, jelikož zrcadlo odráží hrozivý vzhled příšery, a ta když ho spatří, sama od sebe zdechne.
Královská wyverna
Výskyt: Královské wyverny jsou větší a agresivnější než jejich běžné příbuzné. Žijí v divočině, často v horách, kde si s oblibou budují hnízda na útesech a útočí na každého, kdo vstoupí na jejich teritorium.
Odolnosti Imunní vůči omráčení, odolná vůči jedům a strachu.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti ornitosaurům.
Taktika: Vrhá se na protivníka, snaží se ho srazit k zemi a uštknout; je chytřejší než obyčejné wyverny a je nebezpečnějším protivníkem.
Alchymie: Toxin a blána z křídla, jedové váčky.
Samice královské wyverny je menší než samec, ale je velmi lstivá a jedovatá. Může být agresivní vůči samcům i jiným samicím. Je perfektním příkladem dokazujícím, že vztahy mezi pohlavími jsou důsledkem evoluce ze zvířat, což ostatně není nic překvapivého.
Mistr Dorregay, Proti instituci manželství.
Kikimoří bojovnice
Výskyt: Kikimoří bojovnice brání svou královnu a ochraňují dělnice, které pracují na kopání tunelů a získávání potravy.
Odolnosti Imunní vůči většině efektů včetně oslepení, odolné vůči sražení k zemi, s jinými kikimorami komunikují pomocí pachu.
Zranitelnost: Citlivé na stříbro a olej proti instektoidům.
Taktika: V boji plivou kyselinu, která protivníka oslepuje a vyvolává u něj bolest.
Alchymie: Dýchací trubice, jedové váčky a toxin.
Jen těžko by se dalo nalézt odpornější monstrum, než je bojovnice kikimory. Svým vzhledem vyvolává u dam mdloby a u pánů nechutenství, navíc smrdí bahnem. Z toho důvodu vyžaduji přesunutí exponátu číslo 88 z univerzitní auly. A než dostanu otázku, kam se má přesunout, odpovídám: vyhodit na smetiště. Prohlášení kandidáta na rektora Oxenfurtské univerzity.
Skolopendromorf
Výskyt: Skolopendromorfové žijí v lesích a na lukách, kde nacházejí spoustu skrýší. Díky svému primitivnímu nervovému systému vidí nepřítele a obživu v každé živé bytosti.
Odolnosti Imunní vůči oslepení a pokusům způsobit krvácení či sražení k zemi, odolný vůči omráčení.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti instektoidům.
Taktika: Je slepý, ale cítí otřesy, v boji se snaží nepřítele povalit k zemi a otrávit ho jedem na bázi kyseliny, který způsobuje značnou bolest.
Alchymie: Dýchací trubice, jedové váčky a toxin.
O skolopendromorfech se tvrdí, že je chovají mstivé dryády z Brokilonu, které je pak vypouštějí do světa, aby škodili nenáviděným lidem. Též se říká, že je nelze zabít, jelikož po přeseknutí vejpůl se prostě změní na dvě samostatné příšery. Všechny tyto nesmysly o skolopendromorfech svědčí pouze o tom, jak moc se prostí lidé těchto jedovatých bestií bojí. A jak silně nenávidí nelidi.
Půlnočnice
Výskyt: Půlnočnice se objevují na polích a loukách, je možné potkat je po soumraku, kdy měsíc stojí vysoko na obloze. Jsou to přízraky, ale zároveň i stvoření silně svázaná s přírodním světem. Vidí živé, ale nedokáží je pochopit, protože mrtví živé neslyší.
Odolnosti Imunní vůči oslepení, jedu, bolesti a pokusům způsobit krvácení; odolné vůči strachu a jedům.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti přeludům.
Taktika: Dokáží soustředit světlo měsíce a oslepit s ním protivníka.
Alchymie: Prach smrti, stínový prach a ektoplasma.
Půlnočnice se rodí ze světla měsíce, větru a země chladnoucí po denním úpalu. Vznáší se nad zemí a víří v šíleném tanci, který by neměl vidět žádný smrtelník. Pokud půlnočnice někoho chytnou, oslepí ho měsíčním svitem a poté ho vtáhnou do kruhu, kde musí tancovat, dokud nevypustí duši. Po smrti se jeho duše sama stává půlnočnicí.
Polednice
Výskyt: Polednice se objevují na polích a lukách, vždy když je slunce vysoko na obloze, jsou to přeludy, ale zároveň také stvoření silně svázaná s přírodním světem, vidí živé, ale nedokáží je pochopit, protože mrtví živé neslyší.
Odolnosti Imunní vůči oslepení, jedu, bolesti a pokusům způsobit krvácení; jsou odolné vůči strachu a jedům.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti přeludům.
Taktika: Dokáží soustředit světlo slunce a oslepit s ním protivníka.
Alchymie: Prach smrti, zářící prach a ektoplasma.
Polednice se rodí v pravé poledne z horka, smutku a potu oráče. V rozžhaveném povětří nad poli se točí v šíleném tanci, který vyvolává větrné víry. Polednice nemají rády, když je někdo sleduje. Takové osoby nutí ke společnému tanci, k tanci, jenž skončí, až se slunce skloní k obzoru a nebohá oběť už dávno zahyne strachem a vyčerpáním.
Pes
Výskyt: Psi jsou domácí zvířata, dokonce i ti zdivočelí žijí poblíž lidských sídel.
Odolnosti Žádné.
Zranitelnost: Tyto šelmy lze zastrašit i srazit k zemi; proti psům je nejefektivnější rychlý styl, zkušení zaklínači se smečkou psů bojují skupinovým stylem.
Taktika: Útočí ve skupině, využívají početní převahu.
Alchymie: Zuby a játra.
Ten, kdo tvrdí, že pes je nejlepším přítelem člověka, nikdy nevychovával wyvernu. Anonymní druid
Vlk
Výskyt: Vlci žijí v divočině, hladoví se občas potulují kolem lidských osad a loví domácí zvířata.
Odolnosti Žádné
Zranitelnost: Snadno srazitelný k zemi, proti vlkům je nejefektivnější rychlý styl, zkušení zaklínači se smečkou vlků bojují skupinovým stylem.
Taktika: Útočí ve skupině, využívají početní převahu.
Alchymie: Zuby a játra.
Té zimy napadlo tolik sněhu, že abychom si mohli ulevit, museli jsme si tunely kopat, a když jsme se vraceli, měli jsme v gaťatách rampouchy. Tehdy vlci vylezli z lesa a sežrali, co šlo, pak oblehli dům. Vyli jako šílení. Obklíčení smečkou vlků jsme se cítili jako tři malá prasátka z pohádky.
Barghest
Výskyt: Barghesti jsou přeludy, přicházející z podsvětí pouze tehdy, jsou-li povoláni.
Odolnosti Jsou odolní vůči strachu a není možné je otrávit; při příchodu z podsvětí získávají těla, takže je možné je omráčit a vyvolat bolest, ačkoli jsou vůči tomu velmi odolní.
Zranitelnost: Jsou citliví na stříbro a snadno srazitelní k zemi, proti barghestům je nejefektivnější rychlý styl, nejzkušenější zaklínači při boji se skupinou barghestů používají styl skupinový.
Taktika: Snaží se protivníka obklíčit. Tam, kde je jeden barghest, jich většinou bývá více.
Alchymie: Zvířecí zuby, ektoplasma, prach smrti.
Barghesti jsou prý zjevení, která zaujímají podobu přízračných psů a pronásledují živé. Podle některých podání jsou tyto stvůry zvědové Divokého honu. Jiné legendy tvrdí, že se přeludy objeví jako boží trest a představují vtělení pomsty. Všechna vyprávění se ale shodují na jednom - barghesti jsou vůči živým naprosto nemilosrdní.
Ifrít
Výskyt: Domovem ifrítů je sféra ohně, čarodějové mistrovsky ovládající ohnivý živel je dokáží chytat a přinutit ke službě.
Odolnosti Odolný vůči většině efektů, především vůči ohni, pochází z jiného světa, není ho tedy možné omráčit ani srazit na zem.
Zranitelnost: Zranitelný stříbrem a olejem proti přeludům
Taktika: Vznáší se ve vzduchu, v boji si pomáhá ohněm.
Alchymie: Minerál pyrit a ektoplasma.
Ifrít je nižším džinem ohně, jinak též zvaný elementálem. Neplní přání, nestaví paláce a nenosí bohatství, je však pravdou, že občas slouží mágovi, který tento živel ovládá a dokáže ohnivé bytosti přinutit k poslušnosti. Ifríta spoutá jedině čaroděj, který dokonale zná povahu ohně a naprosto se odevzdal zkoumání jeho tajemství. Stvoření jsou spojená s živlem ohně, a pokud uznají čaroděje za hodného pozornosti, nechají se od něj povolat a pak mu věrně slouží a plní všechny jeho rozkazy.
Přelud
Výskyt: Duchové a přeludy navštěvují místo své smrti či svého hrobu. Nenáleží do tohoto světa, občas se vracejí přivoláni magií, ale často je před odchodem do záhrobí zadržují nedokončené záležitosti.
Odolnosti Imunní vůči oslepení a krvácení, jedům, bolesti a pokusům o omráčení nebo sražení k zemi.
Zranitelnost: Citlivost na stříbro a olej proti přeludům.
Taktika: Kvůli utrpení, jímž jsou přeludy prostoupení, jsou jimi způsobená zranění velmi bolestivá.
Alchymie: Prach smrti a ektoplasma.
Pokud se chceš zbavit přeludu, musíš nejprve najít jeho tělo. Hledej na zemi neposvěcené knězem, nebo v rohu hřbitova, kde leží vyvrženci. Až se dokopeš k ostatkům, zjistíš, že neshnily a na ústech mají krev. Vraž do srdce osikový kůl, usekni hlavu, strč ji mrtvole k nohám a pro jistotu tělo zapal. Nepokojný duch už se nikdy nevrátí. Pokud se tedy všechno povedlo, jinak půjde po tobě.
Kostihlav
Výskyt: Dávno vyhynulá bytost.
Odolnosti Mocná lebka jim poskytuje značnou odolnost k omráčení a nízko umístěné těžiště znesnadňuje jejich sražení k zemi.
Zranitelnost: Citlivý na stříbro.
Taktika: Kostihlavové využívají své mocné paže k omráčení protivníka a jeho sražení k zemi.
Ekosystém: Podle archeologů z Oxenfurtské univerzity žili kostihlavové na světě během poslední doby ledové.
Alchymie: Šlachy a drápy kostihlava.
Všechny poznatky o kostihlavech pocházejí z archeologických výzkumů. Rekonstrukce koster umožňuje poměrně přesně odhadnout jejich vzhled a způsob pohybu. Autorem nejkomplexnějších výzkumů v tomto oboru je profesor Šendivoj Barren, který svým studentům řekl: „Máme hrozně velké štěstí, že ti zkurvenci vyhynuli.”
Echinops
Výskyt: Echinopsy rostou na místech, kde došlo k výjimečně odpornému zločinu, nebo na hrobu oběti takového zločinu. Jsou to magické rostliny zrozené z kleteb, nenávisti a zlé vůle.
Odolnosti Jsou imunní vůči všem efektům působícím na mysl (strach, omráčení, Axie); necítí bolest a není možné je otrávit ani u nich způsobit krvácení.
Zranitelnost: Vadí jim stříbro a lze je snadno zapálit.
Taktika: Echinopsy rostou ze země, ale střílí otrávené trny.
Alchymie: Trny a spóry.
Echinopsy, zrůdné rostliny, rostou na místech, kde došlo k hrozivému zločinu. Touží po mstě na zločinci, ale napadají i nevinné nešťastníky, které zlý osud přivede do jejich blízkosti.
Topivec
Výskyt: Topivci jsou noční stvoření, objevují se na březích jezer, rybníků a řek.
Odolnosti Jsou imunní vůči krvácení, oslepení a otrávení; nebojí se, jsou odolní vůči omráčení a znamení Axie.
Zranitelnost: Velmi zranitelný stříbrem a snadno srazitelný k zemi; proti topivcům je nejefektivnější rychlý styl, nejzkušenější zaklínači při boji se skupinou topivců používají styl skupinový.
Taktika: Oběti tráví mrtvolným jedem, často útočí se skupinou utopenců.
Alchymie: Mrtvolný jed, ginatská kyselina, jazyk topivce.
Výjimečně silným a hrozivým utopencům se často říká topivci. Prostí lidé mezi topivcem a utopencem nevidí rozdílu - setkání s kterýmkoli z nich je stejně smrtelné. Je však třeba připustit, že většina ponurých legend o utopených zlosynech se týká právě topivců, nikoli utopenců.
Rybočlověk, kněz
Výskyt: Jen málokdy vychází na břeh, většinou jako doprovod vojenského oddílu nebo z náboženských důvodů.
Odolnosti Odolný vůči popálení a očarování.
Zranitelnost: Pokud se je už podaří zapálit, jsou velmi citliví na oheň. Lze je snadno oslepit.
Taktika: Kněží podporují své bojovníky magií - dokáží léčit spojence a oslepovat protivníky.
Alchymie: Měchýř a šupiny rybolidí, kameny z Ys.
Rybolidé zvaní též ryboocí jsou starodávná rozumná rasa. Ctí své bohy a o božské záležitosti se starají jejich kněží. Mezi rybolidmi kvetou kulty podvodních bohů, jež jsou lidem neznámé nebo které v nich vzbuzují hrůzu. Podvodní božstva poskytují kněžím část své moci a propůjčují jim schopnost vrhat kletby a uřknutí.
Rybočlověk, bojovník
Výskyt: Vychází na břeh, aby chránil podvodní území, nebo při nájezdu na lidi.
Odolnosti Odolný vůči popálení.
Zranitelnost: Pokud se je už podaří zapálit, jsou velmi citliví na oheň. Lze je snadno oslepit.
Taktika: Maže si pařáty olejem, který vyvolává bolest, často využívá podporu kněží.
Alchymie: Měchýř a šupiny rybolidí, šlachy.
Pokud se tito bojovníci objeví na břehu, znamená to, že lidé překročili hranice podvodního království nebo narušili tabu v některém z mnoha náboženství rybolidí. Tito bojovníci jsou totiž především strážci podvodních království a teprve v druhé řadě nájezdníky, kteří se mstí za utrpěné křivdy. Oba své úkoly však zvládají bez problémů a emocí. Bez váhání obětují život ve službě podvodním mocnostem.